Dnes jsem poznala,jak jsem zničený člověk. Po dlouhé době, snad po pěti letech jsem si dnes vyšla s manželem na večerní vycházku. Moc toho celkem nenachodím, přejdu z ráno z domova asi 300m do zaměstnání a v noci zpátky. To je asi tak veškerý pohyb na čerstvém vzduchu, který mám. Jinak jsem celý den v práci a sedím u PC nebo se pohybuji jinak, ale vše v uzavřeném prostoru. Bydlíme docela v kopcích, takže dnešní vycházka mi dala pěkně zabrat. Po ujití asi pěti kilometrů jsem zjistila, že se mi špatně dýchá, začalo mi hvízdat na průduškách a bolet na prsou. V kapse bundy jsem měla krabičku cigaret, jako že bych si po cestě zapálila. Kouřím hodně, ať se snažím přestat, nejde to. Když jsem se vrátila zpět na moji základnu, byla jsem zcela vyřízená a zadýchaná a chuť na cigaretu jaksi pominula. Myslím, že to bylo dnes varování pro mé zdraví a rozhodný okamžik, že je potřeba opravdu s tím mým hulením něco dělat. Už jsem si nezapálila a ani nebudu. Asi se zítra raději zase projdu......přežiju-li.
Rozhodný okamžik
Autor: Archiv Nekurak.cz, led 17 2010 04:46
Téma zatím nemá odpovědi
1 Uživatel(-ů) si právě pročítá toto téma
0 uživatelů, 1 hostů, 0 anonymních uživatelů







